Je jasné, že matka je pro život člověka nepostradatelná. Její úlohou však není jen rození dětí. O roli matek ve většině zemí dnešního světa jeden autor napsal: „Je to především ona, kdo střeží zdraví dítěte, jeho vzdělání, intelekt, osobnost, charakter a emocionální stabilitu.“

K poslání matky patří i poučování dětí. Slova i způsob mluvy se dítě obvykle učí od matky, a proto se o prvním jazyce, který člověk používá, často mluví jako o mateřštině. Matka obvykle tráví s dětmi denně více času než otec, takže poučování a ukázňování dítěte spočívá především na ní. Skutečnost, že matky mají při poučování dětí opravdu důležitou úlohu, vyzdvihuje i jedno mexické přísloví, které říká, že „vzdělání sajeme s mateřským mlékem“.

S jakými problémy se potýkají?

Poučovat své děti během formativních let není pro mnoho matek vůbec snadné, protože musejí vydělávat, aby přispěly do finančního rozpočtu rodiny. Podle statistik OSN je v mnoha rozvinutých zemích zaměstnána více než polovina matek dětí, kterým ještě nejsou ani tři roky.

Často se také stává, že výchova dětí leží pouze na matkách, protože otcové často odcházejí za prací do jiného města nebo jiné země. Například v některých oblastech Arménie hledá práci v zahraničí více než třetina mužů. Jindy jsou matky na výchovu dětí samy proto, že ovdověly nebo je manžel opustil.

Dalším problémem v některých zemích je to, že matky nemají žádné vzdělání. Americké ministerstvo hospodářských a sociálních věcí odhaduje, že dvě třetiny z 876 milionů negramotných lidí tvoří ženy. V Africe, v arabsky mluvících zemích a také ve východní a jižní Asii je podle UNESCO negramotných 60 procent žen. Navíc velmi mnoho mužů je přesvědčeno, že ženy vzdělání nepotřebují, a že vzhledem k rození dětí to dokonce není žádoucí.

Časopis Outlook říká, že v jedné oblasti indického státu Kérala, kde dívky běžně rodí děti v patnácti letech, nikdo o vzdělanou nevěstu nestojí. V sousedním Pákistánu se v otázce vzdělání dává přednost synům. Díky tomu získají lépe placené zaměstnání a mohou se pak postarat o zestárlé rodiče. Naproti tomu „do svých dcer rodiče neinvestují, protože nepředpokládají, že by mohly být pro rodinu nějakým hospodářským přínosem,“ uvádí kniha Women’s Education in Developing Countries (Vzdělání žen v rozvojových zemích).