Kde se stala chyba? Mohl by tento problém souviset alespoň do určité míry s tím, že si vůbec neuvědomujeme, jak důležité je věnovat se malým dětem? „Všichni se musíme učit, co to znamená být rodičem,“ vysvětluje psycholožka, která pomáhá ženám s nízkým příjmem, aby se naučily pečovat o své novorozené dítě. „A musíme si uvědomit, že čas strávený s našimi dětmi se nám mnohonásobně vrátí.“

Pravidelné poučování potřebují dokonce i nemluvňata. Ne pouze tu a tam několik minut, ale pravidelně — a to v průběhu celého dne. Čas, který dětem od jejich útlého věku věnujeme, je pro jejich zdravý vývoj nesmírně důležitý.

Je nutné se připravit

Mají-li rodiče splnit svou závažnou odpovědnost, musí se na příchod dítěte připravit. Předně, na rodičovské povinnosti je důležité připravit se po stránce duševní. V jedné studii, která byla v Německu provedena mezi 2 000 těhotnými ženami, se zjistilo, že pokud se matky na narození dítěte těšily, byly jejich děti citově a tělesně mnohem zdravější než děti matek, které je nechtěly. Kromě toho jistý vědec odhaduje, že v případě těhotné ženy, která žije v rozháraném manželství, je o 237 procent vyšší pravděpodobnost citového nebo tělesného poškození dítěte ve srovnání se ženou, která má s partnerem dobrý vztah.

Je tedy jasné, že pro dobrý vývoj dítěte je důležitý také otec. Doktor Thomas Verny pozoroval: „Po stránce citové i fyzické je pro dítě jen málo věcí tak nebezpečných, jako když budoucí otec týrá nebo zanedbává svou těhotnou manželku.“ Často se uvádí, že nejlepší dar, jaký může otec dítěti dát, je to, že miluje jeho matku.

Hormony spojené s úzkostí a stresem, které se vyplavují do krevního oběhu matky, mohou mít na plod nežádoucí vliv. Předpokládá se však, že pro dítě je nebezpečná jen intenzivní a dlouhodobá úzkost matky, nikoliv občasné negativní emoce či stresující události. Ze všeho nejdůležitější je vztah budoucí matky k jejímu nenarozenému dítěti.

Co ale v případě, že jste těhotná a manžel pro vás vůbec nemá pochopení nebo se vy osobně nedokážete vyrovnat s myšlenkou, že se stanete matkou? Není neobvyklé, že za určitých okolností může mít žena z těhotenství depresi.

Nic neobvyklého

V několika prvních týdnech po porodu prožívají některé mladé matky nepochopitelný smutek a jsou netečné. Sklíčené jsou někdy i ty ženy, které se na dítě těšily. Takové výkyvy nálady nejsou ničím neobvyklým. Je to způsobeno tím, že po porodu dochází u ženy k prudkým změnám hladiny hormonů. Matka je po porodu často vyčerpaná z tlaků vyplývajících z mateřství. Dítě totiž nemá žádný pojem o čase a vyžaduje, aby jej krmila, přebalovala a poskytovala mu veškerou potřebnou péči.

Jedna matka měla pocit, že její dítě pláče jen proto, aby ji týralo. Není divu, že jistý japonský odborník na výchovu dětí řekl: „Stres vznikající při výchově dítěte se nevyhne nikomu.“ Podle tohoto odborníka „je nejdůležitější to, aby se matka neizolovala“.

I když je matka někdy deprimovaná, nemusí své výkyvy nálady přenášet na dítě. Časopis Time uvedl: „Děti matek, které trpí depresí a které se přesto dokážou nad svou trudomyslnost povznést a zahrnují dítě pozorností a hrají si s ním, jsou výrazně radostnější.“

Týmová spolupráce

„S manželkou jsme do detailu prodiskutovali, jak budeme naši dceru vychovávat,“ říká Joičiro, otec dvouletého děvčátka. „Pokaždé, když vznikne nějaký problém, promluvíme si, jak budeme postupovat.“ Joičiro si uvědomuje, že i jeho manželka si potřebuje odpočinout, a často bere dceru s sebou, když si jde něco zařídit.

V dřívějších dobách, kdy rodiny bývaly obvykle početnější a úzce spjaté, se na péči podílely starší děti a také příbuzní. Není tedy divu, že jedna pracovnice z poradny pro výchovu dětí, jež sídlí v Kawasaki v Japonsku, uvádí: „Ve většině případů se matce uleví, když si může s někým popovídat o tom, co prožívá. S trochou pomoci se mnohé matky dokážou se svými problémy vyrovnat.“

Časopis Parents píše, že rodiče „potřebují mít kontakt s lidmi, s nimiž si mohou popovídat o svých problémech“. Kde ale takové lidi najít? Pokud budou mít rodiče otevřenou mysl, mohou mít značný užitek z toho, když budou naslouchat prarodičům nebo příbuzným. Prarodiče by samozřejmě měli mít na paměti, že konečné rozhodnutí je na mladé dvojici. Je pravda, že rodiče by neměli bezhlavě přijímat vše, co slyší. „Najednou se z lidí kolem mě stali odborníci na výchovu dětí,“ říká Joičiro. Jeho manželka Takako připouští: „Zpočátku mě podněty, které jsem dostávala od druhých, vyváděly z rovnováhy, protože jsem měla pocit, že tím kritizují nedostatek mých zkušeností.“ Znalosti získané od druhých však mnoha manželům a manželkám pomohly k vyrovnanějšímu názoru na to, co jejich děti potřebují.